V dnešní době, kdy se ceny tunerů z druhé ruky pohybují na naprosto minimální ceně, pár našich kolegů přistoupilo k obnově přijímacího zařízení pro lov v pásmu FM. Za ceny od 500 do 2000 Kč lze koupit např. na aukčních portálech tunery, jejichž cena jako nového bývala několikanásobně vyšší. Léta nic neubrala na funkčnosti a příjmových vlastnostech těchto strojů, jen jim možná přibylo pár škrábanců, někdy ani to ne. Uvedu příklad u mne – odešel mi dlouhá léta používaný a ještě Michalem Hoftichem upravený tunery Yamaha TX-350. Začal jsem tedy sledovat nabídku použitých přijímačů. V záloze z loňska jsem měl Technics ST-550 (koupen za 500 Kč – netknutý, perfektní kvalita), ale po zásahu v přijímači začal zlobit displej (problém již odstraněn). Zakoupil jsem tedy tuner ST-50 hifi značky Marantz (500 Kč) a náhoda tomu chtěla, že se mi podařilo koupit i moderní Sony ST-S311 (650 kč).
Většina z dostupných tunerů však ve svém standardním provedení nesplňuje naše nároky pro dálkový příjem a je potřeba vzít do ruky pájku a trochu je vylepšit. Protože sám nejsem v elektronice žádný velký profík, spíše úplně naopak, snažím se si to příliš nekomplikovat. Pro někoho budou mé postupy možná úsměvné, jinému doufám pomohou a budou inspirovat. Jak to tedy dělám já?
1) Úprava mf filtrů
Při koupi tuneru je dobré brát ohled na to, zda je přijímač již z výroby vybaven možností přepínat mf filtry. Tato funkce bývá označena jako „IF Band“, „Wide/Narrow“ či „DX/Local“. Koupí přijímače bez této funkce budete muset buď řešit přepínání filtrů výrobou vlastního přepínače (ve svém tuneru řešil např. Jarda B.) nebo tuto funkci oželet. Vtip je v tom, že osadíte-li přijímač velmi úzkými filtry, dochází u nich již k velkému zkreslení u přemodulovaných stanic (většina v ČR) a RDS již zpravidla nenaskočí. Nebudete tedy moci používat tuner pro kvalitnější poslech a také identifikace stanic při Es vrstvě bude bez RDS složitější. Případně budete muset udělat kompromis a osadit širší filtry, v takovém případě však na řadu dx stanic můžete zapomenout. Proto vždy volte tuner s funkcí „IF Band“ (mají ji např. Technics, Onkyo, Marantz, Akai, Sony, Kenwood… většinou vyšší modely těchto značek).
Samotná výměna filtrů v tuneru je relativně snadnou záležitostí. Keramický filtr vypadá jako kondenzátor se třemi nožičkami většinou s červeným puntíkem v horním rohu – ve starších tunerech se můžete setkat s modrou barvou filtrů. Hlavním výrobcem je firma Murata. Pro Wide bývají osazeny filtry širší než 230 kHz, pro Narrow v těch lepších tuner 150 kHz. Pro DXing však jsou potřeba filtry 110 kHz, 80 kHz a 56 kHz. Pravda je taková, že poslední dva jmenované se momentálně velmi špatně shánějí. Staré filtry je nutno vypájet a nejlépe je osadit paticemi pro případnou změnu kombinace osazených filtrů. Počet filtrů v přijímačích se liší výrobce od výrobce. V případě mých tunerů to je Technics – 4 kusy (2 x Wide, 2 x Narrow), Sony 4 kusy (3 x Wide?, 1 x Narrow), Marantz 5 kusů (3 x Wide, 2 x Narrow). S počtem filtrů se zlepšuje selektivita a s každým dalším úzkým filtrem také roste útlum. V případě výše zmíněných konkrétních přijímačů fungují při přepnutí na Wide první 2-3 filtry, při přepnutí na Narrow se k těmto širokým filtrům připojují filtry úzké. Proto pro nejlepší selektivitu je dobré osadit pro Wide filtry 80 kHz a pro Narrow 56 kHz, poté je selektivita téměř dokonalá a můžete poslouchat bez rušení i slabší stanice vedle silné místní. Na sezonu Es vrstvy je vhodné toto extrémní ofiltrování trochu zmírnit, aby procházelo RDS.
Po výměně filtrů je v některých případech potřeba přijímač doladit. Většinou se v okolí filtrů vyskytují doladitelné součástky – cívky, transistory… Nemáte-li schéma a měřící techniku, je potřeba si pamatovat počet otáček a při zapnutém přijímači poslouchat jaký vliv má nastavování na příjem. Některé přijímače není třeba dolaďovat (z mých RXů se musela doladit jen Yamaha) a některé vůbec doladit nelze a zvuk, který z nich jde je velice nakřápaný příp. signál slabý atp.
Protože výměna filtrů je pro DXing vůbec nejhodnotnější úprava je třeba jí věnovat maximální pozornost a nic neponechat náhodě již při výběru tuneru. Osvědčila se např. stránka fmtunersinfo.com a nebo vyhledávání obrázků Google – přičemž nás nezajímá ani tak vzhled rxu, jako vnitřní prostor přijímače a osazení součástkami. Již předem můžete zjistit kolik mf filtrů má.
2) Audio zesilovač.
Hlavní nevýhodou tunerů je, že jsou předurčeny jako součást hifi systému se samostatným externím zesilovačem. Tuner má jen výstup do zesilovače, žádné sluchátkové výstupy ani ovládání hlasitosti. Buď jej budete provozovat pouze ve svém domácím hamshacku, pak napojení na externí zesilovač není problém, a nebo zkusit tuner o zesilovač vylepšit. Nejjednodušší a nejlevější řešení jsou aktivní externí reproduktory k pc, které lze pořídit již od 100 Kč a našemu účelu většinou postačují. Tyto reproduktory jsou také vybaveny konektorem na sluchátka a ovládáním hlasitosti. Máte-li jeden tuner, který jste se rozhodli kompletně upravit, pak lze tyto reproduktory rozebrat a celou jejich elektroniku vestavět do tuneru – v podstatě stačí např. na zadním panelu přijímače jen vyvrtat otvory na správném místě a zesilovač tam jen napasovat. Audio přivedete z vnitřní strany cinch konektorů a napájení zesilovače buď samostatnou baterií, a nebo z trafa přijímače, poskytuje-li vhodné napětí (mně toto zapojení kdysi produkovalo brum, proto teď vždy řeším pomocí samostatného napájení).
Zdatnější si koupí buď stavebnici audio zesilovače a nebo si navrhnou svůj, pro méně zkušené je výše zmíněný postup však nejjednodušší.
Nic ale nemusí být tak složité, jak by se mohlo na první pohled zdát - zajímavou zkušenost totiž udělal Přemek P., který si pořídil také Sony ST-S311. Připojil sluchátka přes redukci přímo na výstupní konektory Cinch a zjistil, že audio signál jde z přijímače v dostatečné hlasitosti, kterou může snižovat pomocí ovládání na sluchátkách. Zkoušel jsem to také na svém Sony a mohu uspokojivou sílu potvrdit. Ne u všech přijímačů budete mít ale takové štěstí a použití zesilovače se nevyhnete.
3) RDS
Starší tunery z 80. a 90. let nedisponují RDS. Většina nových, která RDS sice mají, však neumí zobrazit PI kod. Chceme-li si zjednodušit identifikaci stanic např. při Es vrstvě či odrazech od stop meteorů, je pro nás PI kód velmi důležitý. Vhodným doplňkem je proto upravený externí RDS manažer (toto zařízení se dnes již zřejmě nikde nevyrábí?). Pro jeho připojení musíte v tuneru najít MPX signál. Většinou tato sekce bývá v tuneru označena. Dělám to tak, že vstupním kablíkem do RDS manažeru se zkusmo dotýkám různých propojek v této části desky se součástkami. Zatím se mi to vždycky podařilo, aniž bych tuneru nějak ublížil. Možná jsem měl jen štěstí. Tento nalezený signál s RDS informacemi lze pak již jen konektorem vyvést na zadní panel přijímače a do něj pohodlně připojit RDS manažer.
4) Portable napájení
Pro použití tuneru mimo elektrickou síť je nutno vyřešit napájení z baterie. Je potřeba si odpovědět na otázku, jak často bude zařízení mimo síť v provozu a podle toho přistoupit k úpravám. Ty totiž mohou být pro neodborníka nečekaně o poznání složitější než ostatní výše uvedené. Pojedete-li jednou, dvakrát za rok s rádiem někam do přírody, je asi nejvhodnější řešení pořídit si levný měnič napětí 12/230 V (Aukro cena cca 300 Kč) a z baterie přes něj 230 V běžně napájet tuner. Velmi jednoduchý a levný kompromis. Pokud chcete ale rádio brát na kopec každý víkend, začne více komponent být zřejmě již na obtíž a budete chtít řešit vestavbu baterie přímo do RXu. Nejvhodnější gelové akumulátory jsou různých velikostí, ale přesto vyžadují relativně velký prostor. Bude na ni v tuneru místo? (do mého slim Technicse by se nevešla skoro ani tužková baterie, zatímco do Marantze bych mohl nasázet klidně 3 velké 7 Ah akumulátory). Pokud se akumulátor do přijímače vejde, může nastat problém s odlišným napětím než 12V. Trafo přijímače může produkovat také větší počet různých napětí, např. jiné pro displej atp. Buď jste tolik schopní, že si dokážete udělat měnič z 12V na potřebné napětí a nebo na tuto úpravu musíte zapomenout. Tento článek však naznačuje jednoduchá, ale funkční amatérská řešení, a i takové se zde pro nás naskýtá. Proč nevestavět s akumulátorem do přijímače i zmíněný měnič 12/230V? A výstup z něj zapojit tedy ještě před trafo tuneru. Zjistil jsem, že tento levný měnič v pásmu FM neprodukuje žádné rušení a proto ani této úpravě nic nebrání.
Jak jsem se zmínil v úvodu, mám nyní 3 tunery a u všech jsem zatím provedl jen úpravu č.1), výměnu mf filtrů a u dvou z nich úpravu 3) RDS. Do ostatního se mi vůbec nechce. Přemýšlím co tedy s tím. Vybrat si jen jeden z tunerů a ten upravit pro portable provoz? A nebo si vytvořit „multifunkční“ dx krabici a do té vestavět akumulátor s měničem, audio zesilovač, RDS manažer a třeba i přepínač antén? Mé úvahy se kloní spíše ke druhé možnosti, která je univerzálnější a s minimálním rizikem případného poškození tunerů během úprav.
(článek zveřejněn v Radio Revue - www.dx.cz v 10/2011)
